Cesta pohádkovým lesem se ve Slavonicích, městě ležícím kousek od hranic s Rakouskem a jižní Moravou, před více než třiceti lety ujala tak, že tradice pokračuje dodnes.

Slavoničtí nepoleví, ani pokud v jednom kuse několik dnů prší. Akci o týden odloží a děti o oblíbenou atrakci nepřijdou. První zmínku o pohádkovém lese zde našli v roce 1982. Letos se tak mohl konat již 35. ročník této mimořádně oblíbené akce.

„Od roku 1982 jsme nikdy Cestu pohádkovým lesem nevynechali. To nemůžeme dětem ani udělat, protože se na ni těší. Na organizaci akce se dnes podílejí také ti, kteří tu kdysi chodili pohádkovým lesem jako děti,“ sdělila vedoucí turistického centra ve Slavonicích Věra Fialová, jež je také pravidelně v řídicím, čtyř až pětičlenném, koordinačním výboru akce, kterou připravují slavonické spolky. „Letos nám pomohlo, že jsme dostali dotaci z projektu Jižní Čechy olympijské. Mohli jsme pořídit zvláštní diplomy, vylepšili jsme ceny a uhradili jsme i další náklady,“ dodala.

Důkladné přípravy jsou nezbytné, nutná je dohoda o termínu akce

Slavoničtí včas naplánují trasu a celou ji upraví. Vysečou trávu, vyčistí lesní cesty. Pak se všichni zástupci spolků s hlavními organizátory spojí a dohodnou svá stanoviště. Někdy jich bylo i 15. „Na některém stanovišti se o děti postarají tři organizátoři, jinde je jich deset. Celkem je nás určitě kolem osmdesáti dospělých,“ poznamenala Fialová. Pomáhají i senioři nebo tělesně postižení. Myslivci například připraví střeleckou část, hasiči vyzkoušejí děti v porážení pet lahví proudem vody a prověří i jejich fyzickou zdatnost. Někde na stanovišti se jezdí na koních, další soutěže připraví junáci.

Každé dítě, které chce jít na dobrodružnou cestu lesem, dostane kartičku. Na té si nechá potvrdit zvládnutí úkolů na stanovištích, kde za dobře provedené úkoly dostává první odměny. Další balíček a diplom se jménem účastníka je připravený pro všechny děti v cíli. Některé se tam dostanou za necelou hodinu, jiné zvládnou čtyřkilometrovou trasu se stanovišti volnějším tempem. Končí se kolem šesté večer, kdy jsou všichni z lesa zpátky, i maminky s kočárky.

„Většině dětí je do deseti let, přijdou však také starší. Jednou jsme jich měli i šest stovek, průměr je kolem pěti set dětí. Jezdí k nám i z větších dálek, protože akce už je pověstná. Některá města či obce ji také převzaly. Proto se domlouváme například s Jemnicí, abychom neměli stejný termín a děti mohly jet k nám i do Jemnice,“ připomněla Fialová.